Každý z nás má jinou odolnost vůči tlaku. To, co někdo zvládá dobře, může u jiného vyvolat silný stres. Je všeobecně známo, že ženy se stresem vypořádávají mnohem lépe, jak muži. Žena je totiž fyzicky i psychicky odolnější. Muži se soustředí a stáhnou, kdežto ženy jsou stále vzrušenější a citově zaujatější.
Reakce na stres se rozlišují na psychické a fyzické. Psychické reakce zahrnují přizpůsobení, úzkost a depresi. V případě, že stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, hovoříme o tzv. eustresu. Jedná se o typ stresu, který patří k hlavním motivačním prvkům. V případě, že stres trvá delší dobu a přesáhne určitou mez, můžeme zde hovořit o tzv. distresu. Ten může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné nebo depresivní chování.
Fyzické reakce na stres zahrnuj hormonální a nervové změny, které se v těle člověka spustí, jakmile je vystaven stresové situaci. Během stresové situace dokáže lidské tělo vlivem hormonů v těle k velkým fyzickým výkonům. Jakmile však stres odezní, dostaví se náhlé vyčerpání.
Stres vyvolává aktivaci tzv. sympatoadrenální osy. Dochází ke zvyšování noradrenalinu, který působí na výkonné orgány. Nadledviny začínají produkovat adrenalin spolu s kortizolem. Společně tak působí sympatikus a stresové hormony, a to ovlivňuje činnost většiny orgánů. V tomto případě vzniká problém ve zhoršení prokrvení trávicího ústrojí, což omezí je ho činnost. Stoupá výkon srdce a zvyšuje se krevní tlak. Dochází tak k uvolnění energetických zásob organismu. Daná obranná reakce je vysoce náročná na energii a vyčerpává rezervy organismu.
Stres může být tedy pro lidský organismus užitečný, pokud je krátkodobý. Vyžaduje ovšem následný odpočinek pro regeneraci a pro doplnění energetických zásob. V současné době se stále častěji setkáváme s trvalým stresem, který je pro lidský organismus opravdu nebezpečný.