Definice stresu není jednoznačná. Za stres je možné považovat vše, co má negativní vliv na náš organismus, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. V dnešní době, kdy jsou na člověka kladeny stále větší nároky, se však stresu nevyhneme.
Za stres můžeme považovat adaptační reakce organismu na ohrožení či nepříznivé podmínky. Je tedy mylné označovat stres za nemoc. Při jakémkoliv ohrožení nastartuje náš organismus hormonální systém mobilizaci cukru do krve ze svých zásob. Díky tomu umožňuje okamžité využité energie k úniku nebo k obraně. Prostě k nějaké akci.
Za stres je tedy možné označit vše, co nás jakýmkoliv způsobem „tlačí“ do něčeho, co je nám nepříjemné. Důležité je si uvědomit, že pokud chceme změnit prožívání stresu, budete muset změnit svůj životní styl, chování, očekávání, postoj k druhým a také jejich hodnocení.
Existuje celá řada skutečností, které spouštějí stresové reakce. Velice důležité je, aby vás stres neovládl a nepřetrvával dlouhou dobu. Nejen, že se stres odráží do vaší psychiky, ale může také velmi negativně ovlivnit vaše zdraví.
Stres se nejčastěji projevuje pocitem úzkosti a tísně, bušením srdce, tuhnutím svalů, chvěním částí těla, bolestí hlavy a mnoho dalšími příznaky. Tyto uvedené příznaky mají na svědomí adrenalin a noradrenalin, který se v těle při stresové situaci uvolňuje. Dlouhodobý stres pak způsobuje vyplavování hormonu kortizolu, což má za následek zejména ohrožení vašeho imunitního systému.
Jak již bylo zmíněno, přemíra stresu je považována za jednoho z hlavních činitelů, které mají za následek vznik různých onemocnění. Na druhé straně může nedostatek stresových situací způsobit únavu, nudu, nespokojenost, apatii na v neposlední řadě depresi. Je tedy důležité, aby existovala vyváženost mezi oběma extrémy.